PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
RUNNING WILD - Under Jolly Roger
Příchod roku 1987 registruje RUNNING WILD stále v plné síle a navíc na prahu změny, která měla (a také se tak bezpochyby stalo) zásadním způsobem změnit a ovlivnit celou budoucnost skupiny. V rodném Hamburgu obrazí Rolf Kasparek a spol. několik přístavních putyk a dochází k jednoznačnému a zajímavému závěru – piráti a pirátská image vůbec, to tu ještě nebylo! Na novince, ukryté pod prokletým pirátským jménem, pak RUNNING WILD na svém pomyslném škuneru vyplouvají na širý oceán a znovu se žaštiťují „Adrianem“, tedy maskotem, který je provázel už od debutu, čili důvěra mu je tudíž dána i pro „pirátské období“.
Dokonalý obrat v (abych tak řekl) filozofické rovině produkce kapely byl ovšem těsně spjat s dokončením obratu naznačeném již o album dříve a RUNNING WILD se stali jedněmi z nejoriginálnějších, nejpříjemnějších a zároveň nejsyrovějších heavy-speed metalistů světa. Kytarový tandem Kasparek – Moti si od prvního okamžiku evidentně padl do ucha, přede jako kolovrátek a album tak nabízí téměř učebnicově - vzorovou přehlídku toho, jak měla tahle hudba v roce 1987 vypadat. Počínaje úvodní, titulní a dnes již prakticky zlidovělou „Under Jolly Roger“ či rovněž ve středním tempu vedenou „Raise Your Fist“, přes vypalovačky „Beggar´s Night“ nebo „Merciless Game“, až po motorkářskou „Raw Ride“ (vzpomínám si jak mě a mému kamarádovi, kteří jsme při úplně prvním poslechu téhle desky stále ještě neměli občanky, naprosto šokujícím způsobem utkvělo, kterak v mezihře téhle skladby Rolf vykřikne „Fuck You!“, což jsme si pochopitelně v předtuše jakési zajímavosti poté nechali od starších spolužáků přeložit a ten český význam nám úplně vyrazil dech), tam všude jsou kasparkovci melodicky různobarevní jako skleněná mozaika a člověk jen žasne, kde že se tolik té pestrosti bere.
Kytary si doslova do písmene vrní pod živelnou energií bijícím riffostrojem a neméně tak i při nápadité práci se sugestivními sóly, dávajícími jasně najevo, že člověk, který držel v ruce skladatelskou taktovku (což jest samozřejmě „Jeho Rolfstvo“), prostě poctivě přemýšlel a ne jen zamáznul prostor mezi druhým zopakováním refrénu a třetí slokou nicneříkající x-tou variací na přejetí kytarového krku tam a zpátky. A pěkně pospolu s razantní rytmikou a znovu mrazivým Kasparkovým vokálem (slyšte jeho táhlé a mrazivé zvýrazňování hlásky „s“ v refrénu skladby „Land Of Ice“) je to přímo k zbláznění.
Černý prapor s lebkou a zkříženými hnáty byl prostě definitivně vztyčen, svět se mohl začít třást, neb množství prachu uložené v podpalubí bylo nevídané, a když měl člověk to štěstí a stanul vpodvečer náhodou při břehu některého ze světových oceánů, mohl zaslechnout, jak si jeho zpěněné vlny monotónně šeptají … Jolly Roger … Jolly Roger … Jolly Roger …
Diskuse: 7 příspěvků
10 / 10
Diskografie
Blood On Blood (2021)
Crossing The Blades (EP) (2019)
Rapid Foray (2016)
Resilient (2013)
Shadowmaker (2012)
The Final Jolly Roger (DVD/2CD) (2011)
Rogues En Vogue (2005)
20 Years In History (2003)
Live (2002)
The Brotherhood (2002)
Victory (1999)
The Rivalry (1998)
Masquerade (1995)
Black Hand Inn (1994)
Pile Of Skulls (1992)
The First Years Of Piracy (The Best Of) (1991)
Blazon Stone (1991)
Wild Animal (EP) (1990)
Death Or Glory (1989)
Port Royal (1988)
Ready For Boarding (Live) (1988)
Under Jolly Roger (1987)
Branded And Exiled (1985)
Gates To Purgatory (1984)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 1987
Vydavatel: Noise International
Stopáž: 35:06
Produkce: Dirk Steffens, Rolf Kasparek Studio: Soundhouse Studio/Hamburg
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
HODNOCENÍ
Počet čtenářských hodnocení: 33
VLOŽIT HODNOCENÍ
ONE WITH THE RIVERBED - Succumb
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
THE LUMBAR ENDEAVOR - Agglomeration
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
ČAD - Veľký tresk
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
BETTER LOVERS - Highly Irresponsible
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
IOTUNN - Kinship
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
ENSIFERUM - Winter Storm
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.